Koncem května navštívil naši Fakultu pedagogickou ZČU v Plzni ministr školství Robert Plaga. V rámci jeho návštěvy jsem měl tu čest moderovat panelovou diskusi Učitel 3.0 (myšleno jako Učitel k Strategii 2030+) s ním a náměstkyní primátora Města Plzně pro oblast školství a cestovního ruchu Lucií Kantorovou.
Každý moderátor panelové diskuze by měl na konci diskuze shrnout a pokusit se definovat závěry. Bohužel, tentokrát na to nezbyl prostor, protože témat bylo na vymezenou dobu tolik, že jsem se o shrnutí nepokoušel a raději se snažil využít možnosti ptát se obou hostů.
Rád bych tedy ke třem hlavním blokům, na které byla diskuze rozdělena, nabídl shrnutí alespoň touto cestou.
Odkaz na článek na Info ZČU
Odkaz na videozáznam diskuze
Odkaz na kurz CŽV v rámci platformy EDIS (navštívený kurz Kompenzace sedavého zaměstnání)
Shrnutí první části panelové diskuse Učitel 3.0 s Robertem Plagou a Lucií Kantorovou: učitelé a učitelky jsou pro stát strategická profese
Notebook LM (podle přepisu panelové diskuze)
První část panelové diskuze se zaměřila na otázku, zda je kvalita učitelů jedním z hlavních témat státu, obcí, krajů i celé společnosti?
Ministr Robert Plaga uvedl, že česká společnost sice deklarativně považuje učitelství za důležitou profesi, ale reálně tomu fungování systému ani chování lidí zcela neodpovídá. I když učitelství stále patří mezi nejváženější profese (viz Tabulka 1).
| Pořadí | Profese | Průměrné bodové hodnocení (0 až 100) |
| 1 | Lékař/lékařka | 89,2 |
| 2 | Zdravotní bratr/sestra | 79,5 |
| 3 | Vědec/vědkyně | 72,6 |
| 4 | Učitel/učitelka | 70,9 |
| 5 | Soukromý zemědělec/zemědělkyně | 68,2 |
| 6 | Policista/policistka | 65,9 |
| 7 | Truhlář/truhlářka | 63,5 |
| 8 | Soudce/soudkyně | 63,3 |
| 9 | Stavební dělník/dělnice | 61,8 |
| 10 | Voják/vojákyně z povolání | 60,0 |
Tabulka 1: Prestiž povolání v ČR (10 nejprestižnějších povolání v roce 2025) CVVM SÚ AV ČR
Zdroj: https://cvvm.soc.cas.cz/images/articles/files/6154/eu250805.pdf
Připomněl, že asi dva miliony dětí (Tabulka 2) tráví podstatnou část života ve školách, a že stát musí mnohem více přemýšlet nad tím, co se během tohoto času skutečně odehrává. Školy, a tedy učitelky a učitelé zásadním způsobem spoluvytvářejí budoucí podobu společnosti, ekonomiky i demokracie. Pokud stát skutečně přemýšlí o své budoucnosti, nemůže vzdělávání chápat jen jako rozpočtovou kapitolu. To, co se odehrává ve školách, není pouhé hlídání dětí, ale výchova budoucí generace, která bude mít v rukou vývoj naší země. Investice do vzdělávání se společnosti násobně vrátí.
| 11 000 plus | Škol a školských zařízení |
| 1,9 milionu | Žáků |
| 160 až 165 tisíc | Učitelů (úvazků) |
| 266 miliard | Kč/rok |
Tabulka 2: Regionální školství (MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ) stručně v číslech
Zdroj ČSÚ
Zazněla i jeho kritika dlouhodobého podceňování významu učitelství ve veřejném prostoru. Připomněl, že největší chybou ministra školství by bylo o významu učitelské profese nemluvit nebo ji oslabovat.
Škola dnes dávno není pouze místem předávání znalostí. Role školy se proměnila. Ve stále komplikovanějším a informačně zahlceném světě je učitel průvodcem pomáhajícím orientovat se v realitě, pracovat s informacemi, vytvářet vztahy, učit se spolupráci a zvládat sociální interakce. Důležitým momentem diskuze byla otevřená reflexe proměny rodiny a společnosti. Škola dnes přebírá část rolí, které dříve vykonávalo rodinné prostředí. Nároky na učitele tedy dramaticky rostou — a porostou i nadále.
Notebook LM (podle přepisu panelové diskuze)
Lucie Kantorová jako absolventka pedagogické fakulty i jako učitelka z praxe vyzdvihla z jejího pohledu pozitivní přínos pedagogických fakult.
V diskuzi dále zaznělo, že rodiče, ale i velká část společnosti si ne vždy plně uvědomují, jak výrazně se změnil význam škol a jak vzrostla náročnost učitelské profese. Robert Plaga uvedl, že je potřeba do učitelství přivést ty nejlepší z nás, dobře je zaplatit a vytvořit jim podmínky, aby mohli dětem předávat své znalosti, dovednosti i motivaci.
Právě proto dnes nestačí mluvit pouze o počtech (chybějících) učitelů. Klíčová je kvalita jejich přípravy, kvalita profesní podpory a schopnost systému dlouhodobě pracovat s talentovanými lidmi. Pedagogické fakulty v minulosti neměly příliš valnou pověst ani mezi řediteli škol. Měly by však být vlajkovými loděmi vzdělávání a produkovat kvalitní učitele. To je v zájmu ředitelů škol i celého systému.
Lucie Kantorová obrátila pozornost z úrovně státu na úroveň konkrétního zřizovatele škol. Popsala, že kvalita škol není pouze otázkou budov nebo provozu, ale především strategického rozhodnutí města, zda vzdělávání skutečně považuje za prioritu. Argumentovala, že kvalitní zřizovatel nemusí školám vše direktivně nařizovat. Může vytvářet prostředí, ve kterém školy dostávají možnosti, podporu a prostor pro rozvoj.
Současně velmi otevřeně popsala i politickou realitu komunální úrovně. Školství podle ní často soupeří s jinými oblastmi o veřejné prostředky a není samozřejmé, že všichni politici vnímají vzdělávání jako strategickou investici.
Zajímavý moment první části vznikl ve chvíli, kdy se diskuse na regionální úrovni propojila s otázkou řízení systému. Robert Plaga pojmenoval problém extrémní roztříštěnosti českého školství. Zaznělo, že ne všichni zřizovatelé považují kvalitu vzdělávání za prioritu a že stát dlouhodobě podcenil schopnost koordinovat systém.
Notebook LM (podle přepisu panelové diskuze)
Diskutovány byly další systémové souvislosti, tedy kdo za kvalitu škol skutečně odpovídá, jakou roli má stát a jakou obce či kraj. Bez společného konsenzu na významu vzdělávání není možné dlouhodobě stabilní školství budovat.
Druhá část panelové diskuze Učitel 3.0 se pak více soustředila na přípravu budoucích učitelů, financování pedagogických fakult a podobu budoucího vysokoškolského systému.
Její shrnutí bude obsahem dalšího příspěvku.
Napsat komentář