První ročník univerzity pro středoškoláky UniTeen vyvrcholil slavnostní promocí. Účastníci a účastnice poznali Fakultu pedagogickou ZČU, nahlédli do světa moderního učitelství a objevovali, proč je schopnost učit se jednou z nejdůležitějších dovedností současnosti.

Na Fakultě pedagogické ZČU jsme slavnostně završili první ročník projektu UniTeen, univerzity pro středoškoláky. Projekt vznikl s cílem ukázat mladým lidem, že učitelství není nudnou profesí minulosti, ale naopak smysluplnou a moderní cestou, která propojuje psychologii, technologie, komunikaci, kreativitu i poznatky o fungování mozku. Děkan fakulty Pavel Mentlík ve svém proslovu připomněl, že v rychle se měnící informační době je právě schopnost učit se, porozumět souvislostem a hledat vlastní cestu jednou z největších lidských superschopností.

---

Proslov děkana z promoce UniTeen:

Vaše Magnificence, pane prorektore, honorabiles,
vážené absolventky, vážení absolventi, vážení přítomní,

dnes je pro naši fakultu i pro mě osobně výjimečný den. Poprvé se setkáváme při zakončení naší univerzity pro středoškoláky – UniTeen. Když jsme s kolegy tuto akci plánovali, nebyli jsme si jistí, zda o ni bude zájem a jestli bude úspěšná. Jsem proto velmi rád, že se nám společně podařilo první ročník zorganizovat a touto promocí jej dnes slavnostně završujeme.

Myslím ale, že dnes tady neslavíme jen zakončení programu UniTeen. Domnívám se, že slavíme něco důležitějšího – zvídavost, ochotu zkoušet nové věci a chuť učit se.

Žijeme ve vzrušující době, v závratně rychlé informační společnosti, která zatím není plně společností znalostní. Kolem nás se v rychlém sledu odehrávají nové a nové události. Technologie mění způsob práce, komunikace i života. Některé profese mizí, jiné vznikají. Informací je obrovské množství, ale obávám se, že porozumění někdy chybí. A právě proto bude ve zbytku 21. století největší výhodou člověka schopnost informace hodnotit a učit se. Nejen ve škole, ale po celý život.

Troufám si říci, že právě učení je možné označit za lidskou superschopnost, která nám pomáhá přizpůsobovat se novým okolnostem, být úspěšní a v této informačně zrychlené době snad i spokojení. Ne že by bylo špatné létat, lézt po zdech a podobně, ale toho s naší genetickou výbavou asi jen těžko dosáhneme. Zlepšit schopnost učit se nové věci, přemýšlet, chápat svět a hledat vlastní cestu je ale v našich silách.

Můžeme začít tím, že si uvědomíme, jak funguje naše paměť, jaké jsou naše limity a jaké jsou naopak naše možnosti. Spolu s technickými inovacemi, zejména umělou inteligencí, je pak můžeme lépe poznávat a rozvíjet. Důležité je uvědomit si, že když mluvíme o učení se, nejde o memorování nebo dril. Jde o porozumění a hledání kontextů, které nám otevírají nové poznávání.

Pokud se třeba i s trochou nadsázky shodneme na tom, že schopnost učit se je naší superschopností, pak ti, kteří jí rozumějí a pomáhají ji rozvíjet, se stanou zvláště důležitými. Jsou to – a do budoucna to budou – učitelé a učitelky.

Možná vám učitelství na první pohled jako „super“ profese nepřijde, ale kdo jiný má možnost každý den měnit budoucnost tím, že přímo působí na děti a mladé lidi? Někdy jednou větou, povzbuzením, jindy skvělou hodinou. Každý z nás si asi pamatuje alespoň jednoho učitele nebo jednu učitelku, kteří nám něco předali – znalosti a dovednosti, a ti nejlepší také hodnoty a pozitivní postoje: nadšení a chuť věnovat se nějakému oboru třeba po celý život. A to je obrovská síla.

Program UniTeen vznikl právě proto, abychom se vám pokusili ukázat, že učitelství není nudná profese minulosti. Naopak.

Moderní učitel dnes není jen někdo, kdo stojí před tabulí a mluví. Je to odborník a průvodce učením. Člověk, který pracuje s psychologií, technologiemi, komunikací, kreativitou i moderními poznatky o fungování mozku. Je to práce náročná, ale zároveň nesmírně smysluplná a obohacující.

A společnost bude dobré učitele potřebovat čím dál více.

Proto mám radost, že jste mohli během UniTeen poznat naši fakultu, kde připravujeme právě budoucí učitele. Třeba si dnes někdo z vás v duchu říká: „Tohle by jednou mohla být i moje cesta.“

Pokud ano, budu opravdu rád, když vás jednou potkám znovu – třeba už jako studující naší fakulty a univerzity. Děkuji vám i vašim rodičům, že jste naší fakultě projevili důvěru a účastnili se prvního ročníku UniTeen.

Gratuluji vám a přeji hodně štěstí a chuti do dalšího učení a poznávání.