Z výzkumných studií víme, že sociální sítě využívané prostřednictvím chytrých telefonů mají vliv na učení i psychické zdraví dětí. U některých dětí, zejména psychicky zranitelnějších, mohou určité způsoby používání sociálních sítí přispívat ke vzniku psychických obtíží. Pokud se již obtíže objevily, mohou je některé online zkušenosti dále zesilovat. Navíc se ukazuje, že délka období, po které dítě sociální sítě používá, může ovlivňovat i jeho školní výsledky. Nově publikovaná studie (Gui et al., 2026) zjistila, že čím dříve si žáci založili účet na sociálních sítích a čím déle jim tedy byli vystaveni, tím horších výsledků později dosahovali v testech z matematiky a italštiny. U angličtiny se obdobný rozdíl neprokázal. U nejčasnějších uživatelů autoři rozdíl orientačně přirovnávají k výsledku odpovídajícímu přibližně půl roku vzdělávání.
Úvodem
V minulém článku jsme si ukázali, že sociální sítě jsou navrženy tak, aby velmi úspěšně bojovaly o naši pozornost. Využívají k tomu nepravidelné odměňování, okamžitou a měřitelnou zpětnou vazbu, sociální validaci nebo personalizaci obsahu. Tím mohou narušovat podmínky, které potřebujeme pro úspěšné učení.
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Nově publikovaná italská studie ukazuje, že debata o sociálních sítích se netýká jen pozornosti nebo psychického zdraví. Výsledky studie (Gui et al., 2026) dokládají, že věk, kdy dítě vstoupí na sociální sítě, a délka následného používání souvisejí také s výsledky vzdělávání a zřejmě je ovlivňují.
O jaký výzkum šlo
Kde studie probíhala
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Výzkumníci z univerzit v Miláně a Brescii vyhodnocovali údaje od 5 227 studentů druhého a třetího ročníku italských středních škol, tedy z 10. a 11. roku školní docházky. Studenti pocházeli z 28 škol v pěti provinciích severoitalské Lombardie.
Studie pracovala také s údaji o dětech, které si založily první účet na sociální síti už v 6. ročníku, tedy přibližně v jedenácti letech. To je výrazně pod italskou hranicí 14 let, od níž může dítě samostatně souhlasit se zpracováním osobních údajů digitálními službami. Celkem 11,2 % sledovaných žáků uvedlo, že si účet založili dokonce již na prvním stupni. Autoři připomínají, že pandemie covidu-19 obecně urychlila používání internetu a digitálních technologií a že sledované ročníky zažily nucený přechod k distančnímu vzdělávání.
Sledování výsledků žáků
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Výsledky žáků byly sledovány pomocí standardizovaných testů INVALSI. Výkony v italštině a matematice byly k dispozici ve 2., 5., 8. a 10. ročníku, výsledky z angličtiny v 5. a 8. ročníku. Analýza nesrovnávala obtížnost testů mezi jednotlivými ročníky. Testování probíhalo nezávisle na této studii a výzkumníci k němu zpětně připojili údaje o digitálních návycích žáků. Analýza sledovala, jak se v čase měnily standardizované výsledky různých skupin žáků a zda se jejich výsledky po založení účtu začaly rozcházet.
Sledování užívání sociálních sítí
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Žáci zpětně uvedli, ve kterém ročníku získali vlastní chytrý telefon a založili si první osobní účet na sociální síti. Autoři porovnávali děti, které si založily účet v 6., 7. nebo 8. ročníku, s těmi, které počkaly až do 9. ročníku nebo déle (přibližně do čtrnácti let).
Přibližně 11 % žáků mělo účet už na prvním stupni. Tyto děti autoři do hlavní dlouhodobé analýzy nezahrnuli, protože pro ně neměli dostatek dat z období před založením účtu.
Aby byly skupiny srovnatelné, autoři statisticky zohlednili předchozí školní výsledky, vzdělání rodičů, uspořádání domácnosti, ekonomickou situaci, pohlaví, dřívější používání technologií, rodičovskou kontrolu a další charakteristiky. Poté sledovali, jak se výsledky skupin po založení účtu vyvíjely.
Charakteristika studie
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Použitý postup poskytuje podstatně silnější podklad pro uvažování o příčině než běžná jednorázová korelace. Ani takový postup nemůže vyloučit všechny možné vlivy, jako jsou změny v rodinné dynamice nebo osobnostní charakteristiky žáků projevující se v dospívání. Výsledky je navíc třeba vztahovat k severní Itálii a k podobě sociálních sítí v letech, kdy je sledované děti používaly.
Nejde tedy o randomizovaný experiment, ale o observační studii využívající kvaziexperimentální postup statistického párování skupin a metodu difference-in-differences. Ta porovnává, jak se výsledky skupin měnily před vstupem na sociální sítě a po něm.
Výsledky a interpretace
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Děti, které začaly používat sociální sítě v 6. nebo 7. ročníku (přibližně 11 až 13 let), dosahovaly ve srovnání s těmi, které začaly až v 9. ročníku nebo později, horších výsledků v italštině a matematice. Abychom si velikost rozdílu dokázali představit, můžeme říci, že jde řádově o výsledek odpovídající přibližně půl roku vzdělávání (v matematice ještě o něco více).
(Do)vysvětlení pro zvídavé
Autoři použili orientační pravidlo, podle kterého 0,4 směrodatné odchylky odpovídá jednomu roku vzdělávání. Žáci, kteří si založili účet již v 6. ročníku, měli v 10. ročníku výsledky horší o 0,27 směrodatné odchylky v matematice a o 0,22 směrodatné odchylky v italštině. Takové přirovnání je však třeba chápat s rezervou. Učení neprobíhá lineárně – nejde o důkaz, že by děti získaly stejný (horší) výsledek, kdyby šest měsíců skutečně nechodily do školy.
Obecně platilo, že čím dříve děti začaly a čím delší doba od založení prvního účtu uplynula, tím výraznější rozdíl se objevoval. V italštině se rozdíl s délkou používání u nejčasnějších uživatelů výrazně neměnil. V matematice se navíc mezi 8. a 10. ročníkem prohloubil.
Je velmi zajímavé, že studie nezjistila stejný výsledek ve všech sledovaných předmětech. U angličtiny se v 8. ročníku negativní účinek neprokázal. Autoři jako možné vysvětlení uvádějí, že italské děti na sociálních sítích přicházejí do kontaktu s anglickým obsahem. Jde však pouze o hypotézu, kterou studie přímo netestovala. Výsledky z angličtiny navíc nebyly k dispozici pro 10. ročník.
Hledání příčin – co mohlo výsledky zhoršit?
Horší podmínky pro učení
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Sociální sítě opakovaným poutáním pozornosti mohou průběžně rozdělovat pozornost mezi právě prováděnou činnost a očekávání, že se v telefonu objeví něco nového. Tím mohou vytlačovat čas věnovaný samostudiu, spánku, pohybu nebo osobním vztahům. Kognitivní vědy dlouhodobě ukazují, že učení vyžaduje výběr relevantních informací a jejich zpracování v pracovní paměti. Teprve tak se mohou propojovat s předchozími znalostmi a účinně přecházet do paměti dlouhodobé. Každé jednotlivé odvedení pozornosti pracovní paměť zatěžuje. Pokud se přerušení neustále opakují, ať už přímo při výuce, nebo při domácí přípravě, mohou se zásadním způsobem kumulovat. Italská studie tento mechanismus přímo neprokázala, ale přináší pro něj důležitou podporu.
Zhoršování psychického zdraví
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Dospívání je velmi důležitým, ale citlivým obdobím, v němž se utváří identita, prudce roste význam vrstevníků a proměňuje se citlivost na sociální přijetí, odmítnutí i odměnu. Sociální sítě tyto přirozené vývojové procesy částečně mění v nepřetržitou, veřejnou a měřitelnou „soutěž”.
Současný výzkum přitom neukazuje, že by sociální sítě měly na všechny negativní dopad nebo že by působily na všechny dospívající stejně. Zatímco pro někoho některé sociální sítě mohou být zdrojem důležitých informací, vztahů a podpory, u jiných prohlubují sociální srovnávání, úzkost, narušují spánek nebo vytvářejí či prohlubují pocit vyloučení. Roli hrají zejména již existující psychické obtíže, které mohou některé typy sociálních sítí nebo konkrétní způsoby jejich používání prohlubovat. Důležitý je konkrétní způsob používání, obsah, vývojové období i situace dítěte.
Italská studie nezjistila významnou souvislost mezi subjektivní životní pohodou a výsledky v testech; životní pohoda proto nevysvětlovala rozdíly ve vzdělávacích výsledcích. Autoři připouštějí, že dopad na učení může být spíše výsledkem vytlačování času a kognitivního přetížení než zhoršení psychické pohody.
V kontextu dalších studií je však zřejmé, že psychické zdraví a pozornost nelze úplně oddělit. Chronický stres, nedostatek spánku, úzkost nebo obava, že dítěti něco uniká, ovlivňují jeho schopnost soustředit se a učit. Přesnější je proto uvažovat o několika cestách, které se mohou u různých dětí různě spojovat a protínat.
Mobil, nebo sociální síť?
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
U dětí, které byly zahrnuty do rozebírané studie, se založení účtu na sociálních sítích téměř vždy překrývalo s vlastnictvím osobního chytrého telefonu. Toto je zřejmě nutné brát v úvahu při posuzování často diskutovaného problému vztahu chytrých telefonů a sociálních sítí. Autoři sami uváděli, že od sebe nedokázali úplně oddělit účinek sociální sítě a nepřetržitého přístupu k ní prostřednictvím chytrého telefonu. Nicméně srovnání jejich výsledků a výsledků jiných prací, které sledovaly vliv vlastnictví osobního chytrého telefonu na výsledky vzdělávání, ukázalo, že dopad časného přístupu k sociálním sítím je výraznější.
Co z toho plyne pro školy?
Ještě před několika lety jsme se ptali především, zda sociální sítě dětem škodí. Výsledky studií psychického zdraví byly často rozporné a obtížně interpretovatelné. Nová italská studie debatu neuzavírá, ale dokládá, že časný vstup na sociální sítě a jejich dlouhodobé užívání mohou souviset nejen s psychickou pohodou či zdravím dětí, ale vlastně s výstupy z celé školní docházky. Doplňující důkazy studie ukazují, že u žáků, kteří měli časně založené účty na sociálních sítích, je pravděpodobnější opakování ročníku a naopak je méně pravděpodobné, že dosáhnou excelentních školních výsledků.
Studie sama nezkoumala účinnost zákazů nebo konkrétních pravidel pro telefony ve školách. Posiluje však důvod, proč o regulaci chytrých telefonů neuvažovat pouze jako o kázeňském opatření. Škola má vytvářet prostředí vhodné pro učení. Stejně jako dbá na bezpečnost a hygienické podmínky (například přiměřený hluk, světlo nebo kvalitu vzduchu), měla by chránit také podmínky pro soustředěné učení.
Neměli bychom se přitom ptát, zda technologie ve škole mají své místo. V dnešním světě je nepochybně mají. Zásadní je umět odpovědět na otázku, jaké podmínky potřebuje lidská mysl, aby se mohla učit, a jak mohou školy vytvářet prostředí, v němž digitální technologie učení podporují.
Škola však není jediným ani hlavním hráčem, který může ovlivnit celodenní používání chytrých telefonů a sociálních sítí. Telefon doprovází dítě od rána do večera a někdy i v noci. Škola může chránit čas na učení, rozvíjet digitální gramotnost a pomáhat dětem rozumět rizikům. Nemůže ale nahradit odpovědnost technologických platforem, rodiny ani státu.
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Použité zdroje:
FASSI, Luisa; FERGUSON, Amanda M.; PRZYBYLSKI, Andrew K.; FORD, Tamsin J. a ORBEN, Amy. Social media use in adolescents with and without mental health conditions. Nature Human Behaviour. 2025, 9, 1283–1299. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/s41562-025-02134-4
FASSI, Luisa; THOMAS, Kirsten; PARRY, Douglas A.; LEYLAND-CRAGGS, Amelia; FORD, Tamsin J. a ORBEN, Amy. Social Media Use and Internalizing Symptoms in Clinical and Community Adolescent Samples: A Systematic Review and Meta-Analysis. JAMA Pediatrics. 2024, 178(8), 814–822. Dostupné z: https://doi.org/10.1001/jamapediatrics.2024.2078
GUI, Marco; RESPI, Chiara; ABBIATI, Giovanni; PALADINI, Cristiana; ERCOLANONI, Sofia; MILZANI, Francesca; PIROLA, Tiziana a VEZZOLI, Giovanni. Longitudinal effect of early social media use on standardized learning outcomes during school career. Nature Human Behaviour. 2026. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/s41562-026-02522-4
NATIONAL ACADEMIES OF SCIENCES, ENGINEERING, AND MEDICINE. Social Media and Adolescent Health. Washington, DC: The National Academies Press, 2024. Dostupné z: https://doi.org/10.17226/27396
ORBEN, Amy; MEIER, Adrian; DALGLEISH, Tim a BLAKEMORE, Sarah-Jayne. Mechanisms linking social media use to adolescent mental health vulnerability. Nature Reviews Psychology. 2024, 3(6), 407–423. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/s44159-024-00307-y
Napsat komentář