Austrálie jako první země uložila vybraným sociálním platformám povinnost neumožňovat dětem mladším šestnácti let osobní účty. První výsledky po třech měsících ukazují poměrně výrazný pokles podílu dětí s vlastním účtem. Sledování obsahu na těchto platformách se však omezilo jen málo. Po třech měsících většina dětí uvádí jen malou nebo žádnou změnu v problematickém používání digitálních technologií a malou změnu ve své subjektivní pohodě. Celkem 65,4 % se domnívá, že na ně opatření nemělo žádný dopad. Část digitální aktivity se přesouvá jinam, zejména na komunikační platformy a do online her. Zdá se, že negativním dopadem je, že některé děti začaly své používání sociální sítí více skrývat a rodiče mají o jejich digitálních aktivitách menší přehled. Naopak pozitivním důsledkem zákazu se zdá být skutečnost, že zákon mění společenskou normu a může rodičům usnadnit rozhodnutí odložit dětem vstup na sociální sítě.
V předchozím článku jsme se věnovali nové studii autorů Gui et al. (2026), kteří ukázali, že děti, které si založily účet na sociální síti dříve, dosahovaly v dalších letech v průměru horších vzdělávacích výsledků než děti, které začaly sociální platformy užívat později. Jedná se o závažný argument pro oddálení vstupu dětí na sociální sítě.
Pokud chceme vstup dětí na sociální sítě skutečně oddálit, nestačí jeden krok. V předchozím článku proto byly rozlišeny čtyři oblasti odpovědnosti. Škola by měla rozvíjet digitální gramotnost a vytvářet prostředí pro učení, rodina nastavovat pravidla pro domácí prostředí a volný čas, stát vytvářet legislativní rámec a sociální platformy měnit design i způsob, jakým ověřují věk uživatelů.
Austrálie se jako první země pokusila výrazně zasáhnout právě do posledních dvou oblastí. Od 10. prosince 2025 musí vybrané platformy podniknout přiměřené kroky, aby zde děti mladší šestnácti let nemohly mít účty. Odpovědnost přitom nenesou děti ani jejich rodiče, ale provozovatelé platforem. V případě australského „zákazu“ tedy jde o zákonem stanovenou minimální věkovou hranici, kterou mají prosazovat samotné sociální sítě.
Tabulka 1: Podíl dětí ve věku 10 až 15 let, které danou platformu v Austrálii používaly a měly na ní vlastní účet. Údaje zachycují čtyři nejpoužívanější regulované platformy z oficiálního výzkumu eSafety.
| Platforma | Vlastní účet v posledních 12 měsících (před zákazem) | Vlastní účet v posledních 4 týdnech (před zákazem) | Vlastní účet v posledních 4 týdnech (po 3 měsících) |
| YouTube | 34,5 % | 33,2 % | 23,3 % |
| Snapchat | 29,9 % | 28,6 % | 23,3 % |
| TikTok | 29,0 % | 28,2 % | 21,7 % |
| 23,5 % | 21,6 % | 19,3 % |
Tabulka 1; zdroj: Z oficiálního výzkumu eSafety
K platformám uvedeným v tabulce 1 je třeba říci, že YouTube je i mezi náctiletými v Česku nejvyužívanější pro sledování videí a zábavu, ale metodicky je poněkud problematické jej plně srovnávat s „klasickými” sociálními sítěmi typu Tik Tok nebo Instagram.
Tři měsíce jsou příliš krátká doba pro posouzení změn školních výsledků nebo duševního zdraví. V Austrálii proto probíhá dvouleté vyhodnocování. Po několika měsících už ale máme první data.
Miliony zrušených účtů: údaj o činnosti platforem, ne o dětech
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Australský úřad eSafety oznámil, že platformy v první polovině prosince 2025 odstranily nebo omezily přístup přibližně ke 4,7 milionu účtů, které označily za účty osob mladších šestnácti let.
Toto číslo ale neznamená, že sociální sítě opustilo 4,7 milionu dětí. Jedno dítě mohlo mít účty na několika platformách. Některé účty nemusely být aktivní a některé mohly být věkově zařazené chybně. Odstranění účtu neřeší, zda si dítě nevytvořilo nový účet, neuvedlo jiný věk, nepoužívá účet někoho dalšího nebo nesleduje veřejně dostupný obsah bez přihlášení.
Počet zrušených účtů je proto spíše údajem o aktivitě platforem, nikoli výsledkem vypovídajícím o aktivitách dětí.
Účtů ubylo, zákaz je ale obcházen
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Pokles účtů, ale nedůslednost platforem
Výsledky po třech měsících přineslo oficiální australské vyhodnocení publikované na konci července 2026. Výzkumníci před zavedením věkové hranice oslovili reprezentativní soubor 4 121 dětí ve věku 10 až 16 let a jednoho z jejich rodičů. Po třech měsících znovu sledovali část souboru. Analýza dětí, na které se omezení vztahovalo, zahrnovala 803 účastníků ve věku 10 až 15 let.
Podíl dětí, které měly alespoň jeden aktivně využívaný účet na regulovaných sítích, klesl z 52,4 % na 42,1 %. Polovina dětí, které regulovaný účet nadále užívaly, uvedla, že je platforma ani nevyzvala k potvrzení věku. Dalších 18,2 % uvedlo, že platforma jejich věk odhadla chybně.
Na druhou stranu – sledování obsahu platforem před zákazem (za dobu posledních čtyř týdnů) uvádělo 85,9 % dětí. V tomto případě byl po třech měsících pokles výrazně nižší, a to na 81,5 %. Jde o rozdíl mezi vlastněním účtu a sledováním obsahu. Jak je vidět z Tabulky 1, mezi dětmi je nejrozšířenější YouTube, kde lze například obsah sledovat i bez osobního účtu.
Vlastní obcházení pravidel
Pokud jde přímo o obcházení pravidel, 37,1 % dětí přiznalo, že u účtu uvedly věk šestnáct let nebo vyšší. Složitější způsoby obcházení – například využití VPN nebo pomoc rodičů – byly méně časté.
Jiná studie a jiné výsledky?!
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
V červnu 2026 zveřejnil časopis The BMJ menší nezávislou studii zahrnující 436 australských dospívajících ve věku 12 až 17 let. Měření se účastnilo 408 z nich. Více než 85 % dotázaných mladších šestnácti let uvedlo, že tři měsíce po zavedení omezení nadále používalo alespoň jednu z regulovaných platforem. Studie nezjistila přesvědčivý důkaz výrazné bezprostřední změny v každodenním používání ani v čase stráveném na sítích.
Na první pohled se tento výsledek rozchází s oficiálním zjištěním, že podíl dětí s účtem klesl. Oficiální výzkum se ptal dětí ve věku 10 až 15 let na vlastnictví účtu, ale studie v The BMJ sledovala převážně starší dospívající a vymezila širší používání platformy. I když dítě přijde o účet, může nadále sledovat obsah bez přihlášení nebo jiným způsobem.
Účtů po zákazu tedy skutečně ubylo, ale úbytek nebyl přímo úměrný poklesu používání sociálních sítí.
Děti se přesunuly jinam
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Australská data naznačují, že část digitálních aktivit se přesunula jinam. Každodenní nebo častější používání komunikačních platforem vzrostlo ze 40,5 % na 52,3 %. Zvýšilo se také používání online her a některých jiných platforem. Je zřejmé, že když omezíme jednu digitální službu, uvolněný čas se automaticky nepromění v pohyb, četbu, učení se nebo osobní setkávání.
Po třech měsících většina dětí uváděla jen malou nebo žádnou změnu v problematickém používání technologií ani v subjektivně vnímané pohodě. Celkem 65,4 % dětí se domnívalo, že na ně opatření nemělo žádný dopad. Některé sice popisovaly větší bezpečí, lepší vztahy nebo menší tlak být na sítích. Jiné ale naopak popisovaly obtížnější komunikaci, menší propojení s vrstevníky a ztrátu oblíbeného způsobu zábavy.
Rodiče vědí méně?
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Před zavedením omezení nevědělo 23,3 % rodičů, že jejich dítě v posledních čtyřech týdnech používalo sociální sítě. Po třech měsících tento podíl vzrostl na 33,3 %. Pokles povědomí se projevil zejména u rodičů dívek a dětí ve věku 10 až 12 let.
Z dat zatím nevíme, proč k tomu došlo. Je možné, že část dětí začala své používání více skrývat. Rodiče také mohli předpokládat, že problém vyřešily platformy, a kontrolu omezili. Pokud zákaz vytlačí používání sítí do skrytější podoby, může způsobit nečekané problémy.
Zákaz může měnit normu dříve než chování
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Vedle těchto problémů se objevil i méně nápadný, ale významný posun. Před zavedením opatření považovalo 85,1 % dětí za pravdivé, že sociální sítě používá většina jejich vrstevníků. Po třech měsících to bylo 74 %. Podíl dětí, které měly pocit, že vrstevníci bez sociálních sítí o něco přicházejí, klesl ze 43,3 % na 36,3 %.
Taková změna může být velmi důležitá. Jedním z důvodů, proč rodiče povolují sociální sítě příliš brzy, bývá obava, že jejich dítě zůstane mimo kolektiv. Pokud se společenská norma posune a pozdější vstup začne být „normální“, může zákon rodičům usnadnit rozhodnutí dětem vstup na sociální sítě odložit. Jedná se o významný argument pro plošně stanovenou věkovou hranici.
Funguje tedy australský zákaz?
Zdroj: NotebookLM podle textu článku
Zákaz částečně funguje jako omezení přístupu dětí k sociálním sítím. Počet dětí s osobním účtem poklesl a změnilo se i vnímání toho, co je mezi vrstevníky běžné. Zákaz zatím ale nefunguje důsledně, protože mnoho dětí si účty udrželo, platformy často věk nekontrolovaly a používání se částečně přesunulo jinam. Zatím nemůžeme říci, zda funguje jako opatření ke zlepšení duševního zdraví nebo vzdělávacích výsledků.
Australská zkušenost tak potvrzuje, že věková hranice může být užitečnou součástí řešení, nemůže však nahradit ostatní kroky. Výsledky lze znovu uspořádat do čtyř oblastí:
- Stát: stanovuje srozumitelnou věkovou hranici a přenáší odpovědnost za její prosazování na platformy.
- Platformy: musí věk skutečně ověřovat, omezovat snadno předvídatelné obcházení a upravovat design, který děti k dlouhému používání přitahuje.
- Rodina: nemůže předpokládat, že zákon problém vyřešil; potřebuje dál nastavovat pravidla a mluvit s dětmi o jejich digitálním životě.
- Škola: má rozvíjet digitální gramotnost, pomáhat dětem porozumět návykovému designu platforem a vytvářet prostředí, v němž se mohou soustředit a učit.
Vyhodnocování přitom musí sledovat skutečné používání, nikoli pouze počet zrušených účtů, a také nechtěné důsledky, jako je přesun na jiné služby. O úspěchu či neúspěchu nakonec rozhodnou až dlouhodobé změny v životě dětí.
Pro Česko je podstatné, že zákon stanovující věkovou hranici je pouze prvním krokem. Austrálie ukazuje, že stát a platformy mohou změnit pravidla i společenskou normu. Aby se však změnil také každodenní život dětí, musí na legislativu navázat rodina a škola a samozřejmě platformy. Žádný z těchto čtyř aktérů nemůže problém vyřešit sám.
Použité zdroje
Gerosa, T., Gui, M., Abbiati, G. M. et al. (2026). Negative influence of early social media use on school outcomes. Nature Human Behaviour. https://doi.org/10.1038/s41562-026-02523-3
Hortig, P. (2026). Děti v online světě. Statistika & My. Časopis Českého statistického úřadu. https://statistikaamy.csu.gov.cz/deti-v-online-svete
eSafety Commissioner (2026). Early days, early insights: Understanding experiences of social media age restrictions at the three-month follow-up. Australian Government. https://www.esafety.gov.au/research/social-media-age-restrictions-evaluation/early-days-early-insights-three-months-report
Barnes, C. et al. (2026). Assessing early effects of Australia’s Social Media Minimum Age Act on adolescents‘ social media use. The BMJ, 393, e363695. https://www.bmj.com/content/393/bmj-2026-363695
eSafety Commissioner (2026). Platforms restrict access to 4.7 million under-16 accounts across Australia. https://www.esafety.gov.au/newsroom/media-releases/platforms-restrict-access-to-47-million-under-16-accounts-across-australia
Napsat komentář