Nejsem ekonom. Ale při řízení fakulty je pro mě každoročně důležité, o kolik se navýší částka, se kterou bude fakulta v dalším roce hospodařit. Meziroční nárůst byl v minulých letech pro nás zásadní, protože drtivou většinu prostředků tvořily mandatorní výdaje. Na udržení rozumné výše platů – tedy alespoň na navýšení o inflaci – i na jakoukoli inovaci byly vždy potřeba peníze navíc. Fakulta prostředky navíc může získávat i z projektů nebo z dalších činností, třeba z celoživotního vzdělávání, ale u navyšování platů vždy představovaly vedlejší příjmy jen relativně malou pomoc. Myslím, že podobná logika platí i u rozpočtu celého školství. Proto mi teď přijde užitečné zaměřit se na vývoj meziročních rozdílů – zpětně i s výhledem na příští rok.
Ministerstvo financí předložilo poslední srpnový den vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Celkové výdaje státu mají vzrůst z 2 427,8 na 2 578,2 miliardy korun, tedy o 6,2 %. Kapitola Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy má také nárůst, ale jen o 1,4 % (z 284,0 mld. Kč na 287,9 mld. Kč). Celkové výdaje státu tak rostou zhruba čtyřiapůlkrát rychleji než kapitola školství. Z hlediska hodnocení priorit to je důležitější informace než konstatování, že „školství dostane více peněz“.
Rostlo ale školství v minulosti?
Pohled na delší časovou řadu vypadá na první pohled vlastně optimisticky. Rozpočet ministerstva školství se postupně nominálně zvyšoval. Je ale podstatné, že „nominálně“ znamená pouze to, že v rozpočtu bylo více peněz, neříká ale, co bylo možné za tyto peníze reálně pořídit. Pokud rozpočet nominálně vzrostl o 5 %, ale ceny stouply o 10 %, jeho celková reálná hodnota klesla.
Rok 2022 toho byl příkladem. Kapitola MŠMT tehdy nominálně vzrostla přibližně o 5,1 %, jenže průměrná inflace dosáhla 15,1 %. Po jejím zohlednění hodnota rozpočtu meziročně klesla asi o 8,7 %. V roce 2023 následoval při inflaci 10,7 % další reálný pokles, přibližně o 5 %.
Graf 1; Údaje za roky 2013 až 2026 vycházejí ze schválených zákonů o státním rozpočtu. Rok 2027 z návrhu MF z 31. 8. 2026. Reálná změna je nominální změna očištěná o průměrnou roční míru inflace (ČŠÚ) a prognóza MF. Kosočtverce u 2026 ukazují orientační odhad po připočtení 25,9 mld. Kč (viz text). Výpočet a zpracování pomocí AI.
U grafu výše je zajímavé si k jednotlivým rokům promítnout ministry školství, kteří o rozpočtech vyjednávali, a politické reprezentace, které rozpočet prosadily. Může to částečně vysvětlovat i to, proč byla (nebo je) v otázkách vzdělávání v některé politiky vkládána vyšší důvěra než v jiné. Rok 2026 je se zbytkem řady srovnatelný jen po zvýrazněné úpravě, protože od 1. ledna 2026 přešlo financování nepedagogických pracovníků a části ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu na zřizovatele. Z kapitoly MŠMT tím odešlo 25,9 miliardy korun na platy nepedagogických pracovníků. Včetně neinvestičních výdajů celý přesun představoval 27,4 miliardy.
Myslím, že je třeba zdůraznit, že téměř každý nominálně rostoucí rozpočet lze označit za rekordní. Pokud ale současně rostou ceny a mzdy, rekordní částka sama o sobě ještě neříká, zda školství získalo reálně alespoň stejně nebo více zdrojů.
Česko přitom školství nijak nepřeplácí
Podle OECD činily v Česku výdaje na vzdělávací instituce od primárního po terciární vzdělávání v roce 2022 4,2 % HDP, zatímco průměr OECD byl 4,7 % HDP. Rozdíl 0,5 procentního bodu se nezdá závratný, ale při velikosti české ekonomiky v roce 2022 odpovídal zhruba 34 miliardám korun. Při očekávané velikosti ekonomiky v roce 2026 by stejný rozdíl představoval asi 44 miliard.
Je třeba upřesnit, že ukazatel OECD měří výdaje na vzdělávací instituce ze všech zdrojů – státních, krajských, obecních i soukromých a na terciární úrovni k tomu připočítává výzkum a vývoj. Kapitola MŠMT je tedy jen jedna z položek. Od roku 2026 je navíc kapitola MŠMT horším zástupným ukazatelem veřejných výdajů na vzdělávání než dřív, právě kvůli výše uvedenému přesunu financování.
Co tedy znamená návrh rozpočtu na rok 2027?
Pro hodnocení návrhu není důležité pouze to, zda kapitola MŠMT nominálně vzroste, ale podstatné je, jak se vyvíjí ve srovnání se státním rozpočtem jako celkem a ve srovnání s cenami.
Návrh počítá s nominálním nárůstem o 1,4 %. Ministerstvo financí přitom pro rok 2027 předpokládá průměrnou inflaci 2,7 %. Pokud se tato prognóza naplní a kapitola zůstane v navržené výši, znamená to reálný pokles zhruba o 1,3 %. Zároveň platí, že celkové výdaje státu rostou o 6,2 %. Relativní rozpočtová priorita vzdělávání v tomto návrhu tedy klesá, a to výrazně.
Ve srovnání s ostatními velkými kapitolami je školství v dolní části pořadí. Pomaleji rostou už jen kapitoly ministerstev zemědělství a vnitra. Naopak největší nárůst zaznamenávají Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo obrany; po Všeobecné pokladní správě výrazně roste také rozpočet Ministerstva dopravy.
Je už možné vynést konečný verdikt?
Zdá se ale, že pro rok 2027 zůstává ještě poměrně důležitá neznámá, a to Všeobecná pokladní správa (VPS). Prostředky na platy ve veřejném sektoru nejsou v této fázi rozepsány do jednotlivých resortních kapitol a část z nich nakonec pravděpodobně připadne školství.
Ta neznámá může být poměrně významná. VPS má podle návrhu vzrůst z 266,3 na 318,5 miliardy korun. Ministerstvo financí k tomu uvádí, že rozpočet počítá s meziročně vyššími výdaji na platy o 36 miliard korun a že tato částka bude do kapitol rozepsána v průběhu září.
Pro konečné hodnocení je tedy důležitá otázka, kolik peněz z VPS nakonec školství skutečně dostane?
Text vychází symbolicky ze stavu k 1. 9. 2026.
Zdroje
Rozpočet 2027 – tisková zpráva a přehled výdajů kapitol (31. 8. 2026)
Makroekonomická predikce – srpen 2026 (prognóza inflace)
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026 (převod financování nepedagogické práce)
Education at a Glance 2025 – Czechia
Český statistický úřad: HDP a národní účty; míra inflace
Napsat komentář