Ilustrační fotografie – Vytvořeno pomocí umělé inteligence
Každá vláda slibuje, že vzdělávání bude její prioritou. Rozhodující jsou však učitelé – jejich příprava i podmínky, za nichž pracují, říká děkan fakulty pedagogické Pavel Mentlík. Co hraje klíčovou roli a jak poznat, zda politické strany myslí rozvoj vzdělávání skutečně vážně?
Text do podoby rozhovoru připravil Michal Švec.
Proč se tolik mluví o učitelích, když přijde řeč na kvalitu vzdělávání?
Každá vláda před volbami slibuje, že vzdělávání bude její prioritou. Téměř všichni se shodnou, že rozhodující pro kvalitu vzdělávání jsou učitelé – jejich vysoká odbornost a pedagogicko-didaktické kompetence. Ve světovém srovnání se české školství pohybuje nad průměrem OECD, ale pod úrovní těch nejlepších, jako je Singapur, Estonsko nebo Japonsko. Na relativně uspokojivé průměrné výsledky se ale musíme dívat s vědomím výrazných rozdílů mezi školami – jedněch z největších v rámci OECD.
Jaké kroky se tedy dají podniknout, aby učitelů bylo dostatek a jejich práce byla kvalitní?
Řešení se ubírá dvěma směry. Prvním je zvyšování platů, které je hodně vidět i v médiích. Dlouhodobé mezinárodní výzkumy ukazují, že mezi pozitivním vnímáním učitelské profese a výší platů existuje jasná souvislost. Pokud pozice není dobře placena, nemají o ni zájem inteligentní, motivovaní, empatičtí a pracovití (mladí lidé). Na místo respektu ve společnosti budí spíše opovržení. Osobně se domnívám, že na našich uchazečích i na tom, zda odcházejí do škol, se pozitivně projevovalo navyšování mezd ve školství okolo roku 2021. Dohady a nejistoty okolo 130 % či financování nepedagogických pracovníků měly pak opačný efekt.
Nestačí ale jen platy. Co druhý směr?
Druhý směr se zaměřuje na dlouhodobý rozvoj kvality školství. Pokud chceme kvalitní učitele, musíme zajistit jejich kvalitní přípravu, aby ti, kteří přicházejí do škol, byli na profesi optimálně připraveni. Zároveň je nezbytné systematické vzdělávání učitelů současných. To je při jejich počtu (okolo 160 000) a skutečnosti, že vzdělávání by mělo rozvíjet a navazovat na vysokoškolskou úroveň, obrovskou výzvou.
Jak se to odráží v pravidlech financování vysokých škol?
Financování vysokých škol je složité, u nás je založené na tzv. ukazatelích. Příprava učitelů byla přes deset let částečně podporována z ukazatele P, kterým MŠMT reaguje na společenskou poptávku a priority. V roce 2025 ale byla příprava učitelů přesunuta do jiného ukazatele. Přitom právě v rámci ukazatele P jsou prostředky přidělovány dlouhodobě, což je pro rozvoj fakulty či univerzity zásadní. Ministerstvo nyní připravilo návrh, podle něhož by mělo být zajištěno kontraktové financování učitelů (stát si objednává a platí univerzitě počet absolventů, který sám potřebuje) na příští více než desetileté období. Tento návrh, vycházející z aktuálních zkušeností, šetření i vědeckých výzkumů, by mohl stabilizovat přípravu budoucích učitelů na dlouhou dobu. Je proto zásadní, aby byl vládě předložen a podpořen.
A co byste doporučil voličům v předvolebním období?
Pokud Vám jde o budoucnost a chcete volit stranu, pro kterou je vzdělávání skutečnou prioritou, podívejte se do jejího volebního programu. Pokud v něm najdete závazek k dlouhodobé stabilitě přípravy budoucích učitelů, je pravděpodobné, že tato strana systematicky promýšlí rozvoj vzdělávání.
A jak je to tedy s pravidly pro rozdělování financí vysokým školám do detailu? Tomuto tématu se budeme věnovat v jednom z následujících článků.
Napsat komentář