Budoucí učitelé musí mít příležitost se „učit se, jak učit“. V debatách o přípravě budoucích učitelů se často řeší, jaké procento v učitelské přípravě mají mít pedagogické praxe studujících oproti ostatním složkám studia. I když praxe jsou součástí učitelské přípravy už z její podstaty, není úplně možné cvičit se na skutečných  žácích, a to i s vědomím, že chyby dělá každý, i zkušený učitel. V přípravě učitelů tento „trénink“ simulujeme různě – nejčastěji tzv. mikrovýstupy před ostatními studujícími.

---

Na naší fakultě se od roku 2019 pomocí virtuální reality snažíme o vytvoření bezpečného, ale co nejvíce realistického prostředí, kde by takovéto praxe mohly probíhat. Od počátku využíváme spolupráce s kolegy z Fakulty strojní. Vytvořili jsme prostředí virtuální třídy s avatary žáků, zařízením (tabulí, ale i mapou a například glóbem, protože primárně byla virtuální třída využívána pro výuku učitelů geografie).

Následně jsme ale nedokázali zajistit realističtější chování „žáků“. Pokusy, takové chování naprogramovat na základě modelových výukových situací, se velmi brzy ukázaly jako nad naše možnosti. Pro praktické a experimentální využití jsme tedy problém vyřešili tím, že chování žáků se ujal vyučující nebo kolegové studující.

Rozvoj možností adaptivní umělé inteligence v posledních letech okamžitě vedl k uvažování o využití v naší virtuální třídě. I když se opět zdálo, že doba, kdy bude AI umět simulovat lidské chování, je ještě daleko, super bouřlivý rozvoj v oblasti AI a nástup jazykových modelů typu GPT přinesl nejenom rozvoj modelů excelujících v konkrétních oblastech, ale i takových, které jsou schopné napodobovat lidské chování…

Letos na konci května byla ve studii v časopise Nature představen Centaur – ne z poloviny člověk a z poloviny kůň, ale základní model symbolicky spojující lidské poznávání a výpočetní sílu AI. Je to produkt, který předvídá chování, rozhodování, vnímání nebo učení člověka v různých oblastech a situacích.

Základem byl výkonný jazykový model, který byl následně trénován na obrovské databázi nazvané Psych-101, založené na experimentech pokrývajících různé oblasti lidského chování. Zahrnuty byly experimenty nejrůznějších modelů rozhodování (například stochastického, racionálního, heuristického…), které byly nasbírány za využití 60 000 účastníků. Emoce, kognitivní limity a motivace – tedy to, co je našemu lidskému rozhodování vlastní a co se velmi těžko programuje – jsou obsaženy v datech, ze kterých se Centaur učí. Ten tedy podle prezentovaných výsledků funguje jako psychologicky věrohodný model lidského chování a učení (Binz, M., Akata, E., Bethge, M. et al., 2025).

Zdá se, že možná není příliš vzdálená budoucnost, kdy v naší virtuální třídě budeme moci použít model, který bude věrohodně simulovat reakce, chování, ale i učení se žáků.

Samozřejmě, že kromě mé sci-fi představy má Centaur velice významné výzkumné využití, které je rozebráno v citovaném článku. V každém případě uvedená studie ukazuje možnosti AI a budoucnost výzkumu lidského chování a učení…

Binz, M., Akata, E., Bethge, M. et al. 2025. A foundation model to predict and capture human cognition. Nature (2025). https://doi.org/10.1038/s41586-025-09215-4