70 % uchazeček a uchazečů přichází na plzeňskou pedagogickou fakultu buď z gymnázií nebo ze středních škol, které jsou na pedagogiku zaměřené. Jejich převažující motivací je zájem o obor, pedagogiku a práci ve školství. Z oborů nejvíce lákají angličtina, čeština a historie. Důležitá je i blízkost fakulty k bydlišti.

---

Dlouhodobě provádíme dotazníková šetření zaměřená na naše absolventky a absolventy, kdy se soustředíme na podmínky, v jakých po absolutoriu pracují ve školství. Od loňského roku díky iniciativě našeho PR zástupce Michala Švece byla realizována i anketa zaměřená na uchazeče o studium, jejímž cílem bylo identifikovat slabá místa v propagaci a průběhu přijímacího řízení. Výsledky zároveň přinesly i zajímavé informace o tom, odkud a proč se k nám uchazeči hlásí. Byly shromážděny od více než devíti set uchazeček a uchazečů o studium.

Na pedagogické fakultě působím jako akademik čtvrt století a nikdy jsem se nesmířil s tím, že naše fakulta byla (a někým možná stále je) vnímána jako méněcenná instituce, na kterou přicházejí studující z méně kvalitních středních škol, případně až ti, kteří neuspějí na fakultách jiných.

Výsledky letošního šetření jasně ukázaly, že největší podíl uchazeček a uchazečů (35 %) k nám přichází z gymnázií. Druhou nejčastější skupinu (20 %) tvořili absolventky a absolventi středních odborných škol – přičemž v Plzni z velké části jde o studující „pedagogického lycea“ na „Střední odborné škole profesora Švejcara“. Právě z této střední školy u nás na fakultě máme celkově nejvíce studujících. Ke studiu se k nám hlásí jak z jejich humanitního, tak tělovýchovného zaměření. V celkovém podílu studujících u nás pak následují absolventi z různých gymnázií z Plzně i širšího regionu – Blovic, Rokycan, Domažlic, ale také Chebu či Sokolova.

Výše podílu absolventek a absolventů „pedagogického lycea“ a středních pedagogických škol celkově odpovídá podílu hlásících se gymnazistů. Můžeme tedy říci, že přibližně 70 % uchazeček a uchazečů přichází na naši fakultu buď z gymnázií (kde se připravují ke studiu na vysoké škole) nebo ze středních škol, které jsou na pedagogiku zaměřené.

Pro motivaci zájemců o studium na naší fakultě je zásadní zájem o obor. Celkově největší zájem byl o studium Učitelství pro první stupeň (259 zejména uchazeček). Z konkrétních oborů (vlastně tedy aprobací budoucích učitelek a učitelů) nejvíce lákaly jazyky (anglický a český), pak historie a občanská výchova. Přírodovědné obory s největším zájmem byly biologie, následovaná geografií. Naopak, mizivý zájem byl o studium fyziky či ruského jazyka. Je třeba říci, že z dostupných dat nedokážeme spolehlivě zjistit, zda pedagogická fakulta byla u uchazeček a uchazečů jejich první (resp. zásadní) volbou, ale víme, že 25 % z nich si dávalo pouze jednu přihlášku – tedy pouze k nám na fakultu.

Jako druhý a třetí nejvýznamnější důvod výběru fakulty (u obou více než 50 % odpovědí) byl uváděn zájem o pedagogiku a zájem pracovat ve školství. Naopak nižší význam byl přikládán uplatnění na trhu práce. Jako relativně významný se ukázal faktor vzdálenosti fakulty od místa bydliště. Z univerzitních dat víme, že největší konkurencí pro naši fakultu je Univerzita Karlova, resp. její pedagogická fakulta. I to ale dokládá, že pokud se k nám uchazeči hlásí, tak se záměrem stát se učitelkou nebo učitelem. Ostatně z vlastní zkušenosti vím, že to není tak neobvyklé…

Možná máte i Vy kolem sebe někoho, kdo od dětství chtěl (nebo stále chce) být učitelem nebo učitelkou?

A jaké obory (u nás bakalářské studijní programy) lákají či nelákají se můžete podívat na posledním obrázku.